Včechna dnešní plemena a typy koní a ponyů pocházejí z původních divokých koní, kteří se stejně jako ostatní zvířata vyvinuli přirozenou selekcí.
Nejstarší předkové
Kůň se vyvinul se z vířete velikosti lišky zavného Eohippus znám také jako hyracotherium, které žilo asi před 50 miliony lety. Twnto malý savec našlapoval jako pes na bříška prstů, což mu umožňovalo pohodlný pohyb po měkké vlhké zemi bažinatých lesů, v nichž žil. Na předních nohou měl čtyři prsty, na zadních tři akaždý z nich byl zakončen malým kulatým nechtem nebo kopytem.
Mesohippus a Miohippus
Mesohippus a Miohippus byla větší, měli delší nohy a chrup vhodný por žvýkání měkké potravy.. Na všech nohách měl tři prsty. 25- 10 milonů let před naší érou tehdy se změnilo podnebi, pralesy vymizely. Kůňs e novým podmínkácm přizpůsobil změnou chrubu a prodloužením krku. Oči se mu posunuly do stran, nohy se prodloužili.
Equus caballus
První z vymřelých koní, který stál na jednom kopytě byl Pliohippus, který se objevil asi před pěti miliony lety. Byl to opravdový kůň a podle všeho byl právě on předkem rodu Equus, jemž vzniklů v Americe asi před třemi nebo dvěmi miliony lety, tedy dříve než člověk. Po skončení doby ledové asi před deseti tisící lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělsých dobyvatelů. Na počátku lidských dějinžily tři typy divokých koní. Ty se přizpůsobovaly měnícímu se životnímu prostředí a nakonec se staly základem všech plemen domácího koně.
Prvním typem byl asijský kůň Převalského. Lehčí a jemnější typ byl tarpan.Posledním, poněkud sporným typem měl být těžký, pomalý kůň, nazývaný někdy Equus silvaticus nebo robustus. Podle zoologů však přízvisko silvaticus správněji sylvetris patří lesnímu tarpanu a podle paleontologů těžký západní kůň nikdy neexistoval.